6.13 DÝCHACÍ SOUSTAVA


Dýchací systém zajišťuje výměnu kyslíku a oxidu uhličitého mezi krví a vzduchem. Skládá se z dýchacích cest a respiračního oddílu plic.

Vzduch do respiračního oddílu plic přivádějí dýchací cesty, začínající nosní dutinou a končící průdušinkami (bronchioly). Sliznice dýchacích cest je až na výjimky kryta víceřadým cylindrickým epitelem s řasinkami a souvislou hlenovou vrstvičkou, v níž ulpívají jemné prachové částice, baktérie apod. Hlen, společně s ulpělými částicemi, je kmitáním kinocilií posunován z dýchacích cest ven a v místě reflexogenních zón odstraněn vyvoláním kašlacího reflexu.

V nosní dutině se vdechovaný vzduch pomocí žilních pletení ve sliznici ohřívá a zvlhčuje, larynx má nadto funkci fonační (tvorba hlasu).

Vlastní výměna O2 a CO2 mezi krví a vzduchem probíhá v plicních sklípcích, jejichž celková plocha dosahuje 70 až 80 m2. Transport plynů zajišťuje speciální výstelka - respirační epitel.

Kromě dýchací funkce se plíce podílejí i na hospodaření organismu s vodou (denně jí vyloučí až 800 ml) a vylučování celé řady těkavých látek, které se do těla dostaly požitím (etanol) nebo vznikly během látkové výměny (aceton při cukrovce).


6.13.1


  • Preparáty:
  • 24. Concha nasi (HE) P 130 – 6.13 – 1 25. Epiglottis (HE) P 134 – 6.13 – 2 26. Larynx (HE) 27. Trachea (HE) 29. Pulmo (HE)
  • Atlas EM snímků:
  • Respirační epitel (6.2 – 51)
  • Modely: Dýchací cesty a plíce

  • 6.13.2


    Larynx (Homo) P 138 – 6.13 – 3

    (Podélný řez laterální stěnou laryngu, HE)


    A. Sliznice (tunica mucosa): vytváří dva páry řas (kraniální plicae ventriculares, kaudální plicae vocales, mezi které laterálně vybíhá ventriculus laryngis): 1. epitel (lamina epithelialis mucosae): víceřadý cylindrický epitel s řasinkami a pohárkovými buňkami, s výjimkou plicae vocales - vícevrstevný dlaždicový nerohovatějící epitel, 2. lamina propria mucosae:
  • plica ventricularis P 140 – 6.13 – 4 - řídké kolagenní vazivo s příměsí elastických vláken, četné seromucinózní žlázky, ev. lymfatické uzlíčky;
  • plica vocalis P 139 – 6.13 – 5 - husté kolagenní vazivo bez žlázek srostlé s ligamentum vocale (elastický vaz), laterálně od vazu je musculus vocalis (příčně pruhovaný sval).
  • B. Chrupavčitý skelet laryngu spojený vazy, příčně pruhované svaly. C. Adventicie - řídké kolagenní vazivo s cévami a nervy.

    Trachea (Homo nebo Macaca mulatta) P 142 – 6.13 – 6

    (Příčný řez, HE)


    A. Sliznice (tunica mucosa) P 143 – 6.13 – 7:
  • epitel (lamina epithelialis mucosae) - víceřadý cylindrický epitel s řasinkami a hojnými pohárkovými buňkami, zvlněná bazální membrána,
  • vrstvička slizničního vaziva (lamina propria mucosae) - řídké kolagenní vazivo s příměsí elastických vláken, lymfocytárními infiltracemi a makrofágy (vrstva obsahuje i lymfatické uzlíky).
  • B. Podslizniční vrstva (tela submucosa) - řídké kolagenní vazivo prostoupené seromucinózními žlázkami, jejichž vývody ústí na povrch sliznice. C. Fibrokartilaginózní vrstva - dorzálně nedovřené prstence hyalinní chrupavky, jejichž konce spojuje hladký sval - m. trachealis P 145 – 6.13 – 8. D. Adventicie - řídké kolagenní vazivo s cévami a nervy, které připojuje orgán k okolí.

    Pulmo (Homo) P 147 – 6.13 – 9

    (Hematoxylin - eosin)


    A. Viscerální pleura - je složena z mezotelu a tenkého listu hustšího vaziva (na preparátech dosti často chybí). B. Plicní parenchym - sumární označení pro intrapulmonální bronchy a bronchioly, ductus et saccus alveolares, alveoli pulmonales: 1. plicní sklípky - v parenchymu nejhojnější útvary proměnlivé velikosti i tvaru, navzájem oddělené interalveolárními septy P 152 – 6.13 – 11; vystýlá je tenký respirační epitel, který nasedá na retikuloelastickou blanku protkanou hustou sítí kapilár, 2. alveolové chodbičky (ductus alveolares) - mají nesouvislou stěnu, tvořenou kruhovitými ústími jednotlivých sklípků; konce chodbiček jsou slepě ukončeny tzv. alveolovými váčky (jsou složeny ze 3-4 sklípků), 3. průdušinky (bronchioli lobulares, terminales et respiratorii - mají světlost < 1 mm a následující stavbu P 154 – 6.13 – 10:
  • jednovrstevný cylindrický epitel s řasinkami bez pohárkových buněk, který se v místě přechodu respirační průdušinky v alveolovou chodbičku snižuje na kubický až plochý,
  • tenká vrstvička vaziva s okružně uspořádanými buňkami hladké svalové tkáně (po fixaci se kontrahují, a proto je lumen průdušinek hvězdicovité),
  • 4. intrapulmonální bronchy (bronchi lobares, segmentales a jejich větve) - obsahují ve stěně chrupavku a mají kruhovitý průřez P 147 – 6.13 – 9. Vrstvy:
  • sliznice - víceřadý cylindrický epitel s řasinkami a pohárkovými buňkami, nasedající na tenkou lamina propria mucosae,
  • tunica muscularis - složená ze snopečků hladkých svalových buněk,
  • fibrokartilaginózní vrstva - fragmenty prstenců hyalinní, distálně pak elastické chrupavky,
  • adventicie - řídké kolagenní vazivo.
  • C. Bronchiální a pulmonální cévy - průběhem kopírují větvení bronchiálního stromu; větve plicní tepny do průměru 1 mm jsou elastického typu.

    6.13.3


  • Určete oblast nosní dutiny, která má tyto mikroskopické parametry: víceřadý cylindrický epitel s řasinkami, slizniční vazivo s hojnými žilními pleteněmi a smíšenými žlázkami, periost a ploténka kostní tkáně.
  • V preparátu epiglottis vyhledejte přechod vícevrstevného dlaždicovitého epitelu v epitel víceřadý cylindrický s řasinkami a určete linguální a laryngeální stranu.
  • Vysvětlete pojem metaplasie a uveďte příklady.
  • V čem se odlišuje mikroskopická stavba průdušnice a většího intrapulmonálního bronchu? Rozdíly vyhledejte v preparátech.
  • Na řezu laryngem vyhledejte plica vocalis a plica ventricularis a uveďte všechny stavební rozdíly.

  • 6.13.4


    Sliznice dýchacích cest; dutina nosní a sinus paranasales; larynx, epiglottis a trachea; bronchy a plíce. Plicní lalůček, plicní acinus, plicní sklípky. Respirační epitel - stavba a funkce. Krevní oběh v plicích.